romantasy era: to není kniha, to je potrava pro duši I.

romantasy jako fenomén - jako záchrana naší doby? vedle nekončícího růstu Taylor Swift, tady máme Maasverse od Sarah J. Maas. a sériie The Empyrean (Fouth Wing, Iron Flame - Čtvrté Křídlo).

Co se stane, když se zeptáta člověka, co četl ACOTAR sérii? 

nejen, že vám řekne, že to je ta nejlepší věc, co se jim stala za poslední roky, ale taky vám řeknou, jak moc jsou šťatsní. bylo prodáno více než 38 000 000 těchto knih a bylo to přeloženo do 38 jazyků - Sarah J Maas poprvé publikova Throne of Glass (Skleněný Trůn) v roce 2012, ale ten největší skok přišel poslední roky. podle Forbes je taky Sarah J Maas nejúspěšnější autorkou posledního roku. a s velkým odskokem od ostatních. celkově ženy kralují literatuře. je to jediné odvětví, o kterém toto můžeme říct v moderní době. můj skromný názor je, že to je jediné odvětví, kde se ženy mohou dobrovolně vyjádřit a vědí, že je booktoky a bookstagramy a bookwhatever podrží. 

díky tiktoku - sociálním sítím celkově - ale i kvůli tomu, že ženy milénialky mají všeho dost, jsou přestimulované a hledají útěk. mimo realitu, protože reality se stala sci-fi. takže draci a páni s křídly, jsou ta jediná útěcha. tyhle knihy mění vaši chemii v mozku, ke štěstí. v podstatě si jedete na vlně zamilovanosti. do příběhu. a není to jen nějaká zamilovanost, ale to potrava pro vaše vnitřní dítě.

před třetmi/čtyřmi lety, během covidu, jsem marně hledala útěchu přes sociální sítě s otázkou: Jaké fantasy knihy jsou ty nejlepší? Jaké jsou novinky ve fantasy světě?

Toho času mi byl doporučen hlavně The Witcher (Zaklínač) - základní kámen všech bookstagramerů. oprávněně. ale taky je pravda, že jsem nikdy předtím ani neviděla seriál a plot mě nechytnul, jelikož jsem doopravdy nechtěla číst o dalšim nabušenym týpkovi. předsudky, já vím, ale nebyla chuť a ani vůle. aniž bych to věděla, já toužila po hlavní hrdince jako je Nesta nebo Celaena, nebo Lidia či Violet.

nakonec jsem skončila u Harryho Pottera, četla jsem ho toho času již po třetí. a musím se přiznat, že to byl jedne z nejmilejších a uklidňujících zážitků běhěm samoty covidu, ošklivých depresí a nejistých budoucností. protože nic vás neobejme tak, jako dobrý fantasy příběh plný kouzel.

minulý rok jsem trávila středeční odpoledne na terapiích - a ačkoliv jsem chtěla řešit všechno přes rodinu, tlak společnosti a vztahy, stejně jsem nakonec seděla beze slov a vše se točilo k vnitřímu dítěti a otázce: proč v sobě už necítím slova?

tupě jsem koukala na terapeutku a modlila se, aby přišla na způsob, jak mě rozmluvit - rozepsat. když jsme se dostaly na mou kreativu, snažila se povzbudit moje vnitřní dítě tím, že se vyptávala, co mě motivovalo, když jsem byla mladší - adolescentní, ke psaní:

odpovídala jsem, že jsem četla fantasy knížky a potom jsem měla chuť psát. a tak přesně před rokem, se mě snažila terapeutka navést k tomu, abych opět začala číst fantasy.

mávala jsem nad tím rukou. na to jsem moc stará, znělo mi v hlavě. ujely mi všechny vlaky - včetně toho kreativního, co se chce sdílet. a i ten se štěstím a rozumem.

jenže, v listopadu minulého roku jsem se ocitla v tzv. informačním vyhoření (asi jako zbytek normálně smýšlející populace). nejen vyhoření, co se týče mého fyzického těla, ale i mentálního stavu. moje tělo už nemělo ani energii na deprese mého nihilistického uvažování a ocitla jsem se někde hluboku ve spirále: nic nemá význam, ani cenu. můj život je simulace. do dneška nejsem schopná otevřít zpravodajské podcasty, číst zprávy nebo si pustit čtyřiadvacítku. čétéčko jsem odsledovala všude. i z toho důvodu, že jejich informovanost v poslední době je dost jednostranná, bez šťávy a plná sexistickejch divnolidí. 

a jak to tak bývá, díky tomu jsem si v životě udělala místo: místo na romantasy, ACOTAR, ToG, Rhyse, Xadena, Feyru, Nestu, Celaenu a další a další, kteří na mě ještě čekaj. 

pojďme si romatizovat romantasy, tenhle svět (plnejch jinej vesmírů) na mě čekal s otevřenou náručí. 

a proto, když moje oblíbené bookstagramerky na instagramu začaly sdílet Fourth Wing (Čtvrté Křídlo) s takovou vehementností, posedlostí a láskou k tomu žánru, jsem se nechala strhnout davem.

něco na fantasy, kouzelnických světech, Star Wars nebo Game of Thrones je. a člověk nemusí být študovanej inženýr, aby věděl, že to dává člověku útěk z reality. a prosím, viděli jste realitu posledních pěti let? žili jsme to spolu? víte, co se děje? a vy ještě nejste ponořený ve fantasy knihách? a co teda se životem děláte?

začala jsem na začátku února. dočetla jsem celý Maasverse, co byl zatím publikovaný. zdravím vás tedy od 16 knih později z jejího vesmíru a přes 10 000 stránek hluboko v útrobách romantasy, Maasversu, draků a Fae, který maj hodně hot seggs. a co mam teď dělat se životem? číst další. (dopisuji nyní k červenci, že jsem přečetla další sérii o upírech Crowns of Nyaxia a nyní jsem ponořená do Kindred's Curse a mlžu jen doporučit, obzvláště tu poslední - ale o tom až příště.)

již skoro pět měsíců jsem o tom nezavřela pusu, je mi třicet dva a rozhodla jsem se, že realita není pro mě. divoké fantasy vztahy a příšery z lesů jsou můj nový život. a ačkoliv jsem to prokládala dalšími knihami, toto a koncert Taylor Swift, je můj highlight - co si budem - po nemocničnim prosinci a lendu, zasloužený.

pokračování bude v dalším článku... děkuji a čtení a těším se na vás příště.